j.h.krchovský - poslední list (petrov, brno, 2003)

Těžko lze oddělit bolest a pýchu...
jediným skutkem jsem spáchal šest hříchů!
navíc tě miluju, což samo stačí (svou lásku k tobě mám nicméně radši...)

Co vše jsem spáchal, ach! Zmítá mnou bolest
tíha mých výčitek nedá se snést...
a to vše, co jsem už nestačil provést!
za to mne stihne ten nejvyšší trest

(Brno, 1997)

Těch hrůz, co bdí u mého lože!
zvlášť tyhle dvě, tak odlišné:
co když dnes umřu, panebože
a nebo, probůh, co když ne?!

Čas neúprosně nikam chvátá
a život je jen pro hříšné
co když se zblázním, Matko svatá
a nebo, probůh, co když ne?!

(Praha, 1998)

"Nebo ty nechceš?" - znejistěla
a vytáhla si zpátky zip...
To víš, že chci! Chci ven, pryč z těla!
...ve dvou to možná půjde líp

(Brno, březen 2002)

Všechno spí, v jediném okně se nesvítí
jen moje absence zůstává bdělá
jedině s ní to jde. - Od pěti k desíti...
přítomnost? Co to je? Jak se to dělá?!

(Brno, březen 2003)