miluješ a přesto to bolí
směješ se a v pozadí pláč
vidíš krásu, přesto máš někdy pocit,
že svět je tolik šedý
máš ráda klid zasněžené krajiny
a přesto si stýskáš po energii nevybouřeného léta
vzpomínáš na sladké napětí,
kdy se už už schyluje k bouřce
a přitom ještě nespadla první kapka
ale sníh padá a zasypává všechnu
bolest a vyplní prázdno, které zbylo
tam někde v hloubi, smutné pozadí pro všechno, co děláš...

mimochodem asi jsem fakt cynik. když jsem to teď ťukala do klávesnice, tak mě napadlo tam místo kapka napsat kapavka :-p.